Historie společnosti

Před vznikem společnosti DOM – ZO 13, s.r.o.

Normy pro zkoušky svářečů

V roce 1977 a 1978 vypracoval VÚZ (Výzkumný ústav zváračský) Bratislava nové normy, které změnily organizaci výuky a zkoušek svářečů. Především nová norma ČSN 05 0705 zavedla nejen základní zkoušky svářečů, ale stanovila Řídící organizaci pro výuku a zkoušky svářečského personálu, kterou se stal VÚZ Bratislava.  Dále pak zavedla Zkušební organizace. Zkušební organizací č. 1 byl normou stanoven opět VÚZ Bratislava, zkušební organizací č. 2 pak SVÚM (Státní výzkumný ústav materiálu) Praha a dále umožnila vznik resortních zkušebních organizací. A tak pro Československé státní dráhy vznikla v roce 1979 zkušební organizace č. 3 se sídlem v České Třebové.

Česká svářečská společnost

ČSvSp (Česká svářečská společnost) sdružovala odborníky z oblasti svařování a jejím hlavním úkolem bylo předávání zkušeností mezi jednotlivými podniky. K tomu sloužil výbor společnosti se sídlem v Praze a v každém kraji pak krajské pobočky, které sdružovaly svářečské odborníky významných strojírenských podniků v kraji. Československé státní dráhy byly v této organizaci zastoupeny pracovníkem zkušební organizace č. 3 z České Třebové.

Svářečská škola a zkušební organizace č. 3 v České Třebové

Svářečská škola Československých státních drah v České Třebové vznikla v r. 1954 pro výuku svářečů DPOV (Dílen pro opravy kolejových vozidel), později ŽOS (Železničních opraven a strojíren). Od r. 1974 byla začleněna do ÚVAR ŽPO (Ústavu vývoje a racionalizace železničního průmyslového opravárenství) se sídlem v Nymburce. V r. 1990 došlo ze strany ČSD (Československých státních drah) ke zrušení celé organizace ÚVAR ŽPO a pouze svářečská škola a zkušební organizace byla přeřazena pod DOM (Dílny pro opravy mechanizmů) Pardubice. Důvodem zřejmě bylo, že svářečská škola začala školit svářeče kolejnic a byla tak pro Správu dopravní cesty ČSD nepostradatelná. Díky tomu také byla v r. 1993 svářečská škola se zkušební organizací přestěhována do nově zrekonstruované budovy v bývalých kasárnách, dnes náměstí 17. listopadu v České Třebové.

Rozdělení Československa

VÚZ Bratislava zastupoval Československo pro oblast svařování ve všech mezinárodních organizacích. Od r. 1979 se zkušební organizace každoročně setkávaly ve VÚZ Bratislava a na těchto poradách se domlouvaly jednotné podmínky pro výuku a zkoušky svářečů. Od r. 1979 probíhala překvalifikace svářečů, výměna svářečských průkazů, úřední svářeči skládali zkoušky podle nové ČSN 05 0710.

01.01.1993 dochází k rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. VÚZ Bratislava je na Slovensku a Česká republika tím ztrácí pro oblast svařování zastoupení v mezinárodních organizacích. Vzhledem k tomu, že výuku vyššího svářečského personálu prováděl také pouze VÚZ Bratislava, nemá kdo školit svářečské inženýry a technology, přezkušovat svářečské instruktory a chybí organizace, která by řídila školení a zkoušky svářečů, tj. vydávala svářečské průkazy, jednotné formuláře a především navázala spolupráci a akreditace s mezinárodními organizacemi, aby mohly být doklady svářečského personálu uznávány okolními státy.

Tento stav trvá do podzimu 1994, kdy je na schůzi výboru ČSvSp (České svářečské společnosti) dohodnuto, že Řídící organizací pro oblast svařování se od r. 1995 stane ČSvSp.

Založení společnosti DOM – ZO 13, s.r.o.

České dráhy se postupně zbavují všech provozů, které přímo nesouvisejí s kolejovým svrškem a provozem vlaků. Koncem r. 1996 je rozhodnuto, že od r. 1997 končí i DOM Pardubice. Svářečská škola přechází od 01.01.1997 pod ČD Lokomotivní depo Česká Třebová. Zda by měla přejít i zkušební organizace rozhodnuto není.

V říjnu 1996 dávají pracovníci zkušební organizace (Ing. Rudolf Hejl, Ing. Jan Bureš, Ing. Josef Dobrovský) výpověď z pracovního poměru u Českých drah a dle výpisu z Obchodního rejstříku u Krajského soudu v Hradci Králové 16.12.1996 zakládají společnost s ručením omezením „DOM – ZO 13“, s.r.o. (Název společnosti po založení skutečně obsahoval uvozovky).

Nová společnost se stává zkušební organizací v systému ČSvSp. Všechny zkušební organizace, které přešly do systému ČSvSp a dříve již působily jako zkušební organizace pod VÚZ Bratislava jsou přečíslovány tak, že je před původní číslo přidána „1“. Zkušební organizace „DOM – ZO 13“, s.r.o. tak dostává číslo 13.

ČD Divize dopravní cesty dopisem ze dne 13.01.1997 souhlasí, že nově vzniklá organizace „DOM – ZO 13“, s.r.o. převezme všechny povinnosti původní zkušební organizace a bude i nadále spolupracovat s ČD Divizí dopravní cesty. Podmínkou je, že nově vzniklá organizace převezme také veškeré činnosti vyplývající z povinností garanta technologií svařování na železničním svršku. Členové Krajské pobočky ČSvSp při Domu techniky Pardubice na svém jednání v r. 1997 souhlasí, že „DOM – ZO 13“, s.r.o bude zkušební organizací ve svářečských školách významných firem východočeské oblasti. Společnost „DOM – ZO 13“, s.r.o. se tak hned po svém založení stává jednou z nejsilnějších zkušebních organizací v ČR.

Založení CWS ANB

Protože od založení společnosti „DOM – ZO 13, s.r.o.“ je zkoušení svářečů naším nosným produktem, je třeba zde zmínit i historii vzniku České svářečské společnosti ANB. Po rozdělení státu na Českou a Slovenskou republiku, převzalo v České republice odpovědnost za školení, zkoušení, později i certifikaci svářečského personálu občanské sdružení Česká svářečská společnost (ČSvSp). Z České svářečské společnosti se později - především pro nedořešené personální vztahy - oddělila část členů, kteří založili „Svářečskou asociaci ČR“ (SAČR). Tento krok byl, jak se později ukázalo, základní příčinou potíží a problémů při vstupu ČR do evropských autorizovaných orgánů pro školení, zkoušení a certifikaci svářečského personálu. Obě organizace požádaly EWF o přiznání statutu ANB a po dva roky se neúspěšně snažily prosadit v EWF svoji kandidaturu. Nebyly rovněž schopny zpracovat požadované vstupní dokumenty v angličtině, nutné pro zahájení auditu. Těmito vnitřními spory, které EWF nechtěla řešit, ztratila ČR minimálně dva roky. Proto v České republice nepracovala ještě v roce 1998 ANB a zůstávali jsme jedinou z evropských zemí mimo autorizované evropské svářečské struktury. Předstihly nás i Slovinsko, Rumunsko, Chorvatsko a Bosna. Druhou příčinou našeho zaostávání byla skutečnost, že jak ČSvSp tak SAČR byly dobrovolné neprofesionální organizace, které měly velmi omezenou kapacitu pro tvorbu dokumentace v angličtině, potřebnou pro zahájení auditu a dalších funkcí ANB.

Jediným řešením jak za této situace zpoždění ČR vyrovnat a co nejdříve získat statut ANB a tím uznání v Evropě bylo, vytvořit novou profesionální organizaci, ve které budou zastoupeny rozhodující subjekty obou sdružení. Proto bylo založeno sdružení právnických osob s názvem „Česká svářečská společnost ANB“, (CWS ANB), které se stalo společným kandidátem pro přiznání statutu ANB pro ČR. „DOM – ZO 13, s.r.o.“ byla jednou ze zakládajících organizací CWS ANB. Ani po vytvoření této profesionální organizace však nebylo ještě vyhráno. Svářečská asociace ČR svoji žádost o uznání statutu ANB ani po založení České svářečské společnosti ANB (CWS ANB) oficiálně neodvolala. Proto ještě při plenárním zasedání IIW v září 1998 v Hamburku z počátku odmítli pracovníci sekretariátu a vedení EWF uznat Českou svářečskou společnost ANB (CWS ANB) za jediného kandidáta na statut ANB v ČR. Teprve po týdenních intenzivních osobních jednáních zástupců České svářečské společnost ANB (CWS ANB) prof. Koukala a Ing. Minaříka s představiteli EWF a za velmi významné pomoci pracovníků SLV Hannover se podařilo situaci z velké části vyjasnit.

Další jednání představitelů České svářečské společnosti ANB (CWS ANB) probíhala na pracovním zasedání EWF v prosinci 1998 ve Voorebotenu v Holandsku. Teprve po těchto jednáních byla situace natolik vyjasněna, že pracovníci České svářečské společnosti ANB (CWS ANB) mohli začít připravovat materiály pro audit EWF v definitivní podobě, konkrétně „Příručku jakosti“ a všechna požadovaná technická pravidla zpracovaná podle požadavků EWF. Celý soubor aplikačních dokumentů představoval na 500 stran textu formátu A4 v angličtině. Pokládám za nutné při této příležitosti poděkovat členům technických komisí České svářečské společnosti ANB (CWS ANB) a zejména pak řediteli exekutivy panu Ing. Václavu Minaříkovi, CSc. za velmi intenzivní práci, která umožnila připravit požadované dokumenty ve velmi krátké době a jejich odeslání vedoucímu posuzovatelů EWF panu Timu Jessopovi v únoru 1999.

Vlastní posouzení systému jakosti a technických pravidel České svářečské společnosti ANB (CWS ANB) proběhlo za účasti posuzovatelů EWF (Tim Jessop, prof. Pilarczyk) 27. a 28.května 1999. Zjištěné neshody, které se týkaly hlavně neúplného zapracování požadavků certifikačního dokumentu EWF/EOTC 416 do systému jakosti České svářečské společnost ANB (CWS ANB), byly částečně odstraněny na místě a zejména při jednáních Ing. Minaříka s panem Jessopem v Cambridgi v červnu 1999. Na tomto jednání byl odstraněn další milník bránící plné autorizaci České svářečské společnosti ANB (CWS ANB) tj. schválení „Vstupních podmínek“ pro uchazeče do kurzů pro získání evropských kvalifikací svářečského personálu a „Přechodových pravidel“ pro převedení původních českých kvalifikací na kvalifikace evropské. Tato pravidla byla bez problémů v Cambridge schválena, zejména dík velké pomoci slovenské delegace, zejména pana doc. Ing. Petera Poláka, CSc. Poslední nejasnosti byly vyřešeny při jednáních Ing. Václava Minaříka, CSc. s posuzovateli EWF Timem Jessopem a prof. Pilarczykem v průběhu plenárního zasedání IIW v Lisabonu v červenci 1999.

Česká svářečská společnost ANB (CWS ANB) tak v rekordním čase jednoho roku od svého založení dosáhla díky příkladné a poctivé práci technických komisí, výkonných složek a především exekutivy statutu ANB a od 25.06.1999 otevřela svářečskému personálu v České republice přístup k evropsky platným kvalifikacím a od roku 2000 i k celosvětově platným kvalifikacím svářečského personálu.

Na společném jednání EWF a International Institute of Welding (IIW) dne 27.01.2000 v Paříži bylo dále rozhodnuto, že Česká svářečská společnost ANB (CWS ANB) je rovněž uznávaným národním orgánem pro školení a zkoušení svářečského personálu (ANB) uznávaným IIW, tedy že jí vydávané diplomy svářečského personálu mají celosvětovou platnost. Předání certifikátu ANB proběhlo v červenci roku 2000 na plenárním zasedání IIW ve Florencii.

Vývoj společnosti DOM – ZO 13, s.r.o.

Firma „DOM – ZO 13“, s.r.o. získává po svém založení díky odbornosti, zkušenostem a kvalifikaci svých pracovníků stále větší okruh zákazníků. Zvětšují se i dojezdové vzdálenosti mezi sídlem firmy a zákazníkem. V roce 1999 se situace stává neúnosnou a je třeba přijmout další pracovníky.  Je rozhodnuto nepřijímat nové pracovníky v sídle firmy, ale zřídit nová dislokovaná pracoviště. V roce 2000 je zřízeno pracoviště Ostrava a v roce 2002 pak pracoviště Praha. 07.04.2006 dochází k drobné změně názvu firmy, kdy jsou odstraněny z názvu uvozovky a firma se nyní jmenuje DOM – ZO 13, s.r.o. V dubnu 2018 DOM – ZO 13, s.r.o. získává většinový podíl ve společnosti WELDING PRAHA s.r.o. zabývající se hlavně školením a výukou svařování plastů a pájení mědi.

Vzhledem k rostoucímu počtu klientů a požadavku na rozšiřování poskytovaných služeb bylo zřejmé, že naše společnost bude muset postupně rozšiřovat a zkvalitňovat své služby, abychom uspokojili potřeby našich zákazníků. Věříme, že tento úkol se nám daří plnit a svým zákazníkům nabízíme stále komplexnější služby při zachování vysoké profesionality a kvality. Pro představu uvádíme chronologicky vývoj společnosti:

1996 Založení společnosti a získání statutu zkušební organizace v systému ČSvSp
1998 Členství ve sdružení právnických osob CWS – ANB
1998 Získání statutu autorizované zkušební organizace CWS ANB č. 13
2001 Stáváme se členy Hospodářské komory České republiky
2002 Získání pověření ČD – DOC – Zkoušky svářečů kolejnic
2004 Získání autorizace CWS ANB pro výuku a zkoušky IWP/EWP (Svářečský praktik)
2002 Získání akreditace ČIA pro kvalifikaci postupů svařování a příbuzných procesů
2002 Získání akreditace ČIA pro certifikaci systémů managementu kvality ISO 9001, systému environmentálního managementu ISO 14001 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci OHSAS 18001
2005 Získání akreditace ČIA pro certifikaci procesu svařování a způsobilosti výrobců ve svařování podle EN 729
2008 Získání autorizace CWS ANB pro výuku a zkoušky vyššího personálu pro svařování betonářských výztuží
2009 Získání pověření certifikačního středisko ČD pro certifikaci výrobců železničních kolejových vozidel
2009 Získání osvědčení Drážního úřadu pro certifikaci výrobců ke svařování železničních kolejových vozidel v souladu požadavky EN 15085-2
2013 Získání akreditace ČIA pro certifikaci personálu NDT podle ISO 9712
2014 Získání oprávnění oznámeného subjektu č. 2570 k posuzování a ověřování vlastností stavebních výrobků ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 305/2011
2014 Získání oprávnění ke schvalování kvalifikovaných pracovníků NDT podle nařízení vlády č. 26/2003 Sb. a směrnice 97/23/EC
2015 Stáváme se členy Asociace akreditovaných a autorizovaných organizací (AAAO)
2015 Poprvé jsme dosáhli na hodnocení AAA jako symbol nejvyššího ratingového hodnocení od Bisnode Česká republika, a.s.
2016 Získání statutu řádného člena ECWRV (European Commiteee for Welding of Railway Vehicles)
2016 Získání autorizace CWS ANB pro výuku a zkoušky mezinárodních svářečských inženýrů IWE, mezinárodních svářečských technologů IWT a mezinárodních svářečských specialistů IWS
2016 Získání oprávnění oznámeného subjektu č. 2570 k posuzování shody jednoduchých tlakových nádob podle nařízení vlády č. 119/2016 Sb. a směrnice 2014/29/EU
2018 Získání oprávnění oznámeného subjektu č. 2570 k posuzování shody tlakových zařízení podle nařízení vlády č. 219/2016 Sb. a směrnice 2014/68/EU
2018 Získání akreditace ČIA pro certifikaci systému managementu bezpečnosti informací podle ČSN EN ISO/IEC 27001
2018 Získání většinového podílu ve společnosti WELDING PRAHA s.r.o. zabývající se hlavně školením a výukou svařování plastů a pájení mědi
2019 CWS ANB získává kvalifikovanou autorizaci Hospodářské komory České republiky v oboru „Svářečské práce“
2020 Získání akreditace pro certifikaci podle normy ISO 45001 (Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), která nahradila normu OHSAS 18001.
2021 Zpracovali jsme certifikační schéma pro certifikaci výrobců kolejových vozidel podle EN 15085-2. Český institut pro akreditaci toto schéma schválil a provádí podle něj akreditaci certifikačních orgánů. Drážní Úřad ve funkci národního bezpečnostního orgánu pro železnici toto schéma uznal 21.02.2022. Více viz zde.
Čekejte prosím...
cross