Certifikace ISO 9001
Systémy řízení kvality začaly vznikat začátkem 20. století. Základním požadavkem bylo vytvoření systému, který by zajistil stálou kvalitu výroby, aniž by byl testován každý výrobek. Normy řady ISO 9000 byly poprvé zveřejněny v roce 1987 a vzešly z řady norem BS 5750 (British Standard). Určité úpravy a revize proběhly v roce 1994, ale až v roce 2000 vznikla nová ucelená řada ISO 9000, která sloučila tři standardy (ISO 9001, ISO 9002, ISO 9003). V roce 2008 proběhla drobná revize a systém byl doplněn o normu ISO 9004, která pouze rozšiřuje již fungující systémy. V roce 2015 proběhla rozsáhlá revize normy ISO 9001, kdy v nové ISO 9001:2015 (ČSN EN ISO 9001:2016) byla dána ještě větší váha procesnímu přístupu, byl definován kontext organizace, bylo implicitně zavedeno řízení rizik.
Přínos zavedení systému pro firmu
V mnoha případech je pro firmu důležité mít svůj systém řízení kvality nejen zaveden, ale i ověřen a poté certifikován nezávislým certifikačním orgánem. Touto certifikací sdělujete vašim partnerům, že je pro vás kvalita důležitá. Certifikace zvyšuje důvěru zákazníka, zvyšuje konkurenceschopnost, v konečných důsledcích většinou i snižuje náklady a v neposlední řadě vytváří nové obchodní příležitosti. Zavést a následně certifikovat systém managementu se vyplatí firmě jakékoliv velikosti. Zavedení a certifikace systému vede ke zvýšení firemní image a zviditelnění v rámci konkurence a v neposlední řadě také umožňuje snazší a rychlejší přizpůsobení firmy měnícím se požadavkům zákazníků. V dnešní době je navíc získání zakázky často podmíněno doložením certifikátu, ať už je tento požadavek vznesen zákazníkem, legislativním předpisem či jinou zainteresovanou stranou.
Princip normy ISO 9001
Norma požaduje, aby vedení firmy stanovilo své cíle. Tyto cíle se firma pomocí nastavených procesů snaží dosáhnout. Účinnost procesů je měřena a monitorována, aby firma mohla přijmout případná účinná opatření. Norma definuje principy řízení dokumentace, lidských zdrojů, infrastruktury, komunikace se zákazníky, hodnocení dodavatelů, měření výkonnosti procesů, analýzy rizik a interních auditů za účelem získání zpětné vazby.
Požadavky normy ISO 9001
V úvodu normy jsou vysvětleny základní principy. Norma prosazuje zavedení procesního přístupu. Procesní přístup je založen na tom, že firma si stanoví procesy, požadované vstupy a výstupy procesů a vzájemné vazby mezi procesy. Často je využívána procesní mapa.
Obrázek - Schéma procesu
Norma definuje cyklus PDCA (Plánuj – Dělej – Kontroluj – Jednej), který lze aplikovat na všechny procesy a na systém managementu kvality jako celek. Obrázek znázorňuje, jak lze ve vztahu k cyklu PDCA seskupit kapitoly normy ISO 9001. Cyklus PDCA lze stručně popsat takto:
- Plánuj: stanov cíle systému a jeho procesů a zdroje potřebné pro dosažení výsledků v souladu s požadavky zákazníka a s politikami organizace, identifikuj rizika a příležitosti a zaměř se na ně.
- Dělej: zaváděj to, co bylo naplánováno.
- Kontroluj: monitoruj procesy a výsledné produkty a služby ve vztahu k politikám, cílům, požadavkům a plánovaným činnostem a podávej zprávy o výsledcích.
- Jednej: podle potřeby přijímej opatření pro zlepšování výkonnosti.
Obrázek - Znázornění struktury ISO 9001 v cyklu PDCA
Požadavky na firmy jsou stanoveny dále v kapitolách 4 až 10 noemy ISO 9001.
Kapitola 4 – Kontext organizace
Kapitola 4 se podrobně zabývá kontextem organizace. Kontext organizace je souhrn vnitřních a vnějších faktorů a podmínek, které by mohly mít vliv na organizaci a na její schopnost poskytovat produkty a služby, aby splňovaly požadavky zákazníků. Příkladem je veřejná správa, zákonná regulace, odvětvové předpisy, zákazníci, konkurence, zaměstnanci, majitelé firmy, ...
Kapitola 5 – Vedení
Kapitola 5 se zabývá rolí, odpovědnostmi a pravomocemi vedení organizace. Norma požaduje, aby vrcholové vedení prokazovalo svou vůdčí roli přijetím odpovědnosti za efektivnost systému managementu kavality a zajištěním stanovení politiky kvality a cílů kvality.
Kapitola 6 – Plánování
Kapitola 6 normy se velice obecně zabývá plánováním systému managementu kvality, nečekejte zde nějaká pravidla pro konkrétní plánování výroby. Norma zde definuje, že organizace musí mít cíle kvality (viz Kapitola 5 – Vedení), které musí být konzistentní s politikou kvality, musí být měřitelné, musí být relevantní pro zvyšování spokojenosti zákazníka, musí být monitorovány, musí být komunikovány uvnitř firmy a musí být podle potřeby aktualizovány. Při plánování dosažení cílů kvality musí organizace určit co se konkrétně bude dělat pro dosažení cíle, jaké budou požadavky na zdroje pro dosažení cíle, kdo bude zodpovědný za dosažení cíle, kdy by mělo být cíle dosaženo, kdy se bude vyhodnocovat dosažení cíle.
Kapitola 7 - Podpora
Kapitola 7 se zabývá potřebou zdrojů pro vytvoření, zavedení, udržování a neustálé zlepšování systému managementu kvality. Norma zde definuje požadavky na pracovníky, infrastrukturu, měřidla, řízení know-how firmy, vnitřní a vnější komunikaci, a řízení dokumentace.
Kapitola 8 - Provoz
Kapitola 8 se zabývá vlastní tvorbou produktu nebo služby od zadání požadavku od zákazníka po dodání zákazníkovi včetně řízení případných reklamací. Norma zde definuje požadavky na přezkoumání požadavků zákazníka, návrh a vývoj, řízení subdodávek, řízení výroby, identifikaci a sledovatelnost, nakládání s majetkem zákazníka, kontrola a uvolňování výrobků a služeb, řízení neshod a reklamací.
Kapitola 9 - Hodnocení výkonnosti
Kapitola 9 normy se zabývá hodnocením výkonnosti celého systému managementu kvality (zahrnuje např. spokojenost zákazníků, počty reklamací, hodnocení subdodavatelů, výsledky auditů, míra plnění cílů kvality, atd.). Norma požaduje, aby firma zajistila provádění interních auditů a aby vedení firmy v plánovaných intervalech provádělo přezkoumání systému managementu.
Kapitola 10 - Zlepšování
Kapitola 10 normy se zabývá požadavky na neustálé zlepšování systému managementu. Organizace musí určit a zvolit příležitosti ke zlepšování a realizovat veškerá nezbytná opatření pro splnění požadavků zákazníka a zvýšení jeho spokojenosti.